Jakub Deml : Proč jsi tak smutná?

Jakub Deml : Proč jsi tak smutná?

Proč jsi tak smutná a pláčeš, Matko našeho Pána?
Která jest příčina Tvého žalu, jaká Tvoje rána?

Slyšte mne tedy, mužové i ženy: Líto mně dětí!
Nedávno ještě Ježíše vítaly, teď letí do prokletí!

Za vaším příkladem jdou, ničemu nevěří – a co světí?
Žaludek, jazyk a svaly. Jsou bez Oběti.

Neradostně žijí, lhostejny ke všemu, nemají cíle,
odvykly si klekat, a nesmyslná jest i jejich píle.

To jste chtěli vědět, vězte to tedy: Líto mně dětí!
Nedávno ještě za Ježíšem běžely, teď už jen letí do prokletí.

V Tasově o Velikonocích 1942

Jakub Deml